Strakonický dudák

Strakonický dudák – Josef Kajetán Tyl

LITERÁRNÍ TEORIE

Literární druh a žánr:

drama, pohádková hra, veselohra s písněmi

Literární směr:

české národní obrození, romantismus, poprvé uvedeno 1847; patří k vrcholům českého divadla 19. století, silně ovlivněno vlasteneckými a lidovými motivy

Slovní zásoba:

jazyk je spisovný, místy hovorový, bohatý na archaismy, lidové výrazy, písňové texty, přímá řeč, dialogy, monology, poetické obrazy

Figury a tropy:

personifikace (vodníci, víly), metafora, přirovnání, epiteton, anafora, symbol (dudy, domov), opakování, ironie, pohádkové motivy

Rytmus, verš, rým:

psáno převážně prózou, písňové pasáže ve verších a rýmech, rytmus určen střídáním dialogů, písní a pohádkových scén

Vypravěč (lyrický subjekt):

žádný vypravěč, děj je tvořen replikami postav

Stylistická charakteristika textu:

živé dialogy, lidový jazyk, písně, střídání komických a vážných scén, pohádková stylizace, důraz na vlastenectví a morální hodnoty

Postavy:

• ŠVANDA DUDÁK: hlavní hrdina, prostý, dobrosrdečný dudák, touží po štěstí a slávě
• DOROTKA: Švandova milá, věrná, obětavá
• KALAFUNA: houslista, Švandův přítel, komická postava
• VOCILKA: potulný zpěvák, falešný přítel, zrádce
• MATKA ŠVANDY: starostlivá, milující
• LESNÍ A VODNÍ BYTOSTI: víly, vodníci, pohádkové postavy, symbolizují přírodu a nadpřirozeno

Děj:

Švanda, mladý dudák ze Strakonic, touží po slávě a vydává se do světa. Jeho dudy mají kouzelnou moc, pomáhají mu v nesnázích. Na cestě zažívá dobrodružství, je zrazen Vocilkou, ocitá se v nebezpečí, ale díky lásce Dorotky a pomoci nadpřirozených bytostí se vrací domů. Hra končí šťastně, Švanda si uvědomí hodnotu domova a lásky.

Kompozice:

pět dějství, chronologická, střídání reálných a pohádkových scén, písňové vložky

Prostor a čas:

Strakonice, český venkov, pohádkové a reálné prostředí, 19. století

Význam sdělení (hlavní myšlenky, motivy):

láska k domovu, věrnost, síla přátelství, nezištnost, vlastenectví, motivy: domov, láska, hudba, pohádka, dobro a zlo

LITERÁRNÍ HISTORIE – společensko-historické pozadí vzniku

Dobové vnímání díla a jeho proměny:

po uvedení velmi oblíbené, rychle se stalo klasikou českého divadla, časté inscenace, inspirace pro další autory

Dobová kritika díla a její proměny:

chváleno pro lidovost, vlastenecký apel a pohádkovost, inspirace pro další dramatiky a skladatele

Aktuálnost tématu a zpracování díla:

nadčasové téma domova, lásky a věrnosti, stále aktuální, oblíbené u diváků všech generací

Srovnání s vybraným literárním dílem:

srovnatelné s Tylovým Fidlovačkou (vlastenectví, lidové motivy), Němcové Babičkou (venkov, tradice), Erbenovou Kyticí (pohádkovost, lidovost)

Známí autoři stejné doby a spojení s autorem:

• Karel Jaromír Erben (balady, pohádky)
• Božena Němcová (próza, pohádky)
• František Ladislav Čelakovský (básně, sběratelství lidové slovesnosti)
• Josef Jungmann (jazykovědec, obrození)
• Václav Kliment Klicpera (drama, obrození)